Na západě Slovinska nalezneme pobřeží Jaderského moře, jež měří sice pouze 47 km (včetně všech zátok, poloostrovů, cípů a výběžků), přesto nabízí zajímavostí více než dost. Slovinské pobřeží je součástí poloostrova Istrie, jenž je z převážné části chorvatský. Severně se pak nachází známý italský přístav Terst. Nejsevernější a nejvyspělejší z bývalých jugoslávských republik se chlubí zejména vyhlášenými přímořskými letovisky Portorož, Piran a Koper. Ze slovinských přímořských středisek jsme zvolili noblesní Portorož, méně známá sousední střediska Strunjan a Izola, a také Ankaran ležící u italských hranic.
- pobřeží Jaderského moře měřící pouze 47 km, přesto nabízející zajímavostí více než dost
- vyhlášená přímořská letoviska Portorož, Piran, Izola a Koper
- Piran, nejkrásnější město na slovinském pobřeží, na první pohled pod vlivem Benátek
- rušný Koper, metropole pobřeží a největší slovinský přístav
- Izola, jedna z nejlepších letních destinací Slovinska
- letovisko Ankaran na severním okraji slovinského pobřeží na poloostrově Milje, kde najdete písečné pláže
- slané pánve (soline), kde se sůl stále ještě vyrábí starými metodami
- moderní a pestrá dovolená na slovinském pobřeží na dosah všem
Izola je staré rybářské město na slovinském pobřeží Jaderského moře, založené již v 7. století aquileiskými uprchlíky na malém ostrově při pobřeží Istrie. Odtud také pochází jeho název - je odvozen z italského slova isola, které znamená ostrov. V 9. století se istrijské pobřeží dostalo pod vliv Benátské republiky, jejíž součástí se definitivně stalo v roce 1267. Staletí benátské nadvlády zanechala v regionu zřetelné stopy. Po uzavření míru v Campo Formio v roce 1797 se oblast stala součástí Svaté říše římské, v době napoleonské patřila k autonomním Ilyrským provinciím Francouzského císařství. Během francouzské nadvlády byly zbořeny městské hradby a materiál byl použit k zasypání průlivu oddělujícího ostrov od pevniny.
Po bitvě národů u Lipska v roce 1815 se území Ilyrských provincií dostalo pod rakouskou nadvládu. Po první světové válce připadla oblast Italskému království. Roku 1943 přešla v rámci Italské sociální republiky pod faktickou vojenskou kontrolu Wehrmachtu. Po ukončení druhé světové války připadla Izola Svobodnému území Terst. Součástí jeho zóny B byla do roku 1954, kdy tento státní útvar zanikl, a zóna B připadla Jugoslávii. V té době odešla před nastupujícím komunismem z Istrie značná část italsky mluvících obyvatel. V roce 1991 se Izola stala součástí nezávislého Slovinska. Ve městě žije asi 14 500 obyvatel, je oficiálně dvojjazyčné (slovinsko-italské), avšak chorvatská menšina je dnes asi dvakrát početnější než italská.
